Ohlédnutí do dvacátého století
- Silnice Hradiště - Nasavrky
- Finanční situace
- Drobné zajímavosti
- Počátky hasičského sboru v Hradišti
- Závěr k protokolům z jednání obecního zastupitelstva
- Z účetní knihy obce
- Starostové 20. století
Podařilo se nám nahlédnout do pozůstalosti bývalého starosty obce České Lhotice z třicátých let, pana Jaroslava Korábka z Hradiště, a to do zápisů z jednání hradišťského osadního zastupitelstva z let 1909 až 1932. Díky skvěle vystižené atmosféře doby tehdejšími zapisovateli, se můžeme seznámit se složitostmi řešení ne právě snadných úkolů a situací, ale i s chudobou a těžkými podmínkami života našich dědů a otců i s chudobnou pokladnou našich osad a obce.
Připomeňme si některé zajímavosti citacemi z jednání zastupitelstva:
Silnice Hradiště - Nasavrky
Devatenácté století a přechod do století dvacátého se nese v duchu technického rozvoje. Vznikají nové průmyslové podniky, města rostou a s tím stoupá poptávka po zemědělských výrobcích jak od velkoobchodníků, tak i drobných prodejců na tržnicích. U nás (a v horských oblastech vůbec) chybějí řádné spojnice, silnice pro rychlý přesun velkých objemů zemědělských i řemeslnických produktů. Proto se zastupitelstvo rozhodlo vybudovat silnici z Hradiště do Nasavrk, a tak vyjít vstříc poptávce nasavrcké, ale hlavně dál chrudimské a jiné.
Ze zápisu usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 18. dubna 1909:
Ad 1. Přítomní usnášejí se jednohlasně, aby stavba zamýšlené silnice k Nasavrkům podniknuta byla ihned letošního roku 1909.
Místní starosta František Sekerka navrhuje, aby stavba byla započata ve vsi a aby v téže postupováno bylo k Debrnému (potok Debrný - pravý přítok Chrudimky). Návrh ten všemi přítomnými schválen.
Nato přikročeno k určení jednotlivých denních a vůbec všech platů, které ustanoveny jednohlasně následovně:
Od planýrování a vůbec veškeré práce nádenické denně ...................... 1 K, 40 hal.
Od dovozu a sice jednoho páru ať koní aneb volů denně ...................... 8 K.
Rozhodnutí o cenách kamene apod., ponechává se do schůze příští.
Konečně přítomní jednohlasně ustanovují, že jeden každý vlastník popisného čísla jest povinen vyslati při stavbě uvedené silnice každý den jednoho dělníka na práci.
Na následující schůzi zastupitelstva se projednávaly další úkoly ohledně výstavby silnice:
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 16. května 1909:
Ad 1. Přistoupeno k jednání o koupi jednotlivých částí pozemků, jež stavbou projektované silnice k Nasavrkům zabrány budou. Nejprve jednáno s Annou Hrdličkovou o náhradě, která jí za sklep na návsi se nalézající dána býti má. Táž žádá náhradou obnos 100 Korun. Návrh ten, o němž dal starosta hlasovati byl zamítnut a usneseno vyjednávati o snížení ceny na 50 K. Po delší debatě na návrh ten Anna Hrdličková přistupuje a zastupitelstvem byl schválen. Po dohodě té jednáno s Františkem Janečkem, tudíž o náhradě za sklep, za který též žádá obnos 40K. Všichni členové s náhradou onou v uvedené výši jednohlasně souhlasí.
Josef Korábek žádá za části pozemků, které mu jmenovaná silnice zabere cenu 60 haléřů za jeden čtvereční sáh (1 čtvereční sáh = cca 3,6 m2). František Petr žádá za pozemky, které do silnice zasahují resp. za jejich části tyto ceny: Za jeden čtverečný sáh polí a luk 60 hal. a za jeden čtvereční sáh lesa, totiž pouze lesní půdy, 20 haléřů. Antonín Janeček a Čeněk Forejt žádají za jeden čtvereční sáh silnicí zabraných pozemků cenu 60 hal. Všichni uvedení prodávatelé vyhražují si vrchní hlínu ze zabraných pozemků pro sebe.
Dále ustanovuje osadní zastupitelstvo jednohlasně, aby od jednoho každého rolníka konán byl nad stavbou silnice stejnou dobu dozor, a sice za denní mzdu 1 K, 40 haléřů.
K prodeji pozemků ještě jednou:
Ze zápisu usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 27. ledna 1910:
Ad 2. Vincenc P. žádá za své pozemky event. částě jich do silnice připadnuvší cenu 8 K, slovy: osm korun za 1 čtvereční sáh a klade podmínky, aby udělán mu byl ze silnice na jeho pole k přejíždění způsobilý most a aby osada Hradiště vzala na sebe úhradu veškerých nákladů, které by s provedením knihovacího pořádku vzešly.
O požadavku tom dává osadní starosta hlasovati, přistoupí-li naň přítomní členové osadního zastupitelstva aneb ne. Při hlasování odmítají všichni přítomní členové jednomyslně požadavek ten.
Ještě než byla stavba oficiálně zahájena, uznalo zastupitelstvo, že na tak rozsáhlý a náročný projekt samo nebude stačit:
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 23. ledna 1910:
Ad 3. Ve příčině stavby silnice usneseno jednomyslně k návrhu člena osadního zastupitelstva Františka Pauluse, aby ve stavbě té osadní zastupitelstvo samo nepostupovalo, ale aby táž pronajata byla některému podnikateli a sice vypsáním veřejného konkursu...
Pro zajímavost ještě jednou se vrátíme k mzdovým a jiným požitkům dělníků pracujících na již zahájené stavbě silnice:
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 24. května 1910:
Ad 2. Přítomní usnášejí se jednomyslně na tom, aby každý hradišťský příslušník zúčastnil se správy cesty jednou osobou po jeden den bezplatně a v případě, že by tak neučinil, aby denní mzdu osadě Hradiště nahradil, event. pokud by třeba bylo, aby osada obnos dotyčný z příslušných protipohledávek si odpočítala. Pro ostatní dny ustanovují se jednomyslně následující mzdy:
1 osobě mužské .......... 1 K, 1 osobě ženské .......... 80 hal.
Stavba byla prováděna firmou Josefa Pavlíka, mistra zednického v Petříkovicích a byla v polovině června 1913 dokončena.
Z protokolu, sepsaného o řádné schůzi všech poplatníků osady Hradiště konané ve středu dne 25. června 1913 u osadního starosty v Hradišti:
Ad 3. Osadní starosta oznamuje, že dne 24. června 1913 byla konána kolaudace silnice k Nasavrkům, silnice přijata, ale osadě přikázáno, aby nechala vyčistit silniční příkopy a některé jiné menší práce svým nákladem, aby silnice ta Okresním výborem do jeho správy mohla býti převzata.
A ještě týž rok byla stavba silnice osadou Hradiště uhrazena.
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 13. prosince 1913
Ad 3. Účet pana Josefa Pavlíka, mistra zednického v Petříkovicích, za stavbu silnice uznává se za správný v ceně 15 749 K 83 hal., tak jak zemským inženýrem byl uznán a osadní starosta zmocňuje se obnos ten proplatiti.
Tímto aktem byla ukončena důležitá etapa ve vývoji nejen osady, ale celého našeho kraje. Zakrátko bylo započato s dalším velkým dílem, silnicí Hradiště – České Lhotice – Mezisvětí.
Výřez mapy s vyznačením popisované silnice. Kliknutím na obrázek se zobrací celá mapa na www.mapy.cz.
V naší fotogalerii můžete současnou podobu silnice vidět zde.
. . . o O o . . .
Finanční situace
Byť jsme se věnovali mzdovým otázkám v předchozích případech, přesto se k nim ještě vrátíme jedenkrát na dokreslení tehdejší výše mzdových požitků zase z jiného soudku.
Chloubou osady Hradiště, ale i Českých Lhotic s Vedralkou byly a dodnes jsou obecní lesy, jeden z mála finančních zdrojů obce. Zajímavá je dobová výše mezd dělníků za práce při obnově lesa, placených obcí, resp. osadou Hradiště.
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 18. srpna 1909:
Ad 2. Volné návrhy. Místní starosta František Sekerka konstatuje, že bude nutno nasázeti objednané lesní stromky a žádá proto, aby bylo usneseno, jakým způsobem mají se tytéž nasázeti, zda-li snad částečně aneb vůbec z platu. K položce této usneseno sázeti stromky ony jeden den bezplatně a ostatní dny z platu, a sice za denní mzdu 70 haléřů a svačiny.
(Pro srovnání, za dnešní den práce při sázení stromků je obcí vyplácena mzda ve výši 400 – 500 Kč, bez svačin.)
Z dnešního pohledu se tato mzda zdá přímo nicotná, ale v té době to byly peníze na venkově pravděpodobně běžné. Můžeme posoudit i v následujícím usnesení zastupitelstva z oblasti „sociálních služeb“, smíme-li to tak nazvat.
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 23. ledna 1910:
Ad 5. Přítomní ustanovují, aby Josefu Machačovi udělena byla odměna v obnose 12K za ošetřování nemocné Kalousové v roce 1909. Dále usneseno, aby obuvník František Kolář platil na nájemném ze Sušky (obecní pastouška) o 12 K více, tedy ročně namísto dosavadního nájemného v sumě 12 K, zvýšené roční nájemné v obnose 24 K. V případě však, že by týž převzal na sebe opatrování a obsluhu nemocné Kalousové, tedy bude v obecním domku ponechán za dosavadní nezvýšené nájemné 12 K.
Osadní starosta František Sekerka navrhuje, aby nemocnou Kalousovou vzali si místní rolníci na výživu následovně: František Sekerka 2 dny, Čeněk Forejt a Vincenc Polívka 3 dny a všichni ostatní 4 dny. Návrh ten jednohlasně schválen.
Nakonec pro pochopení ekonomické mobility obecní pokladny nahlédněme do výsledné výše plnění osadního hospodářského roku za celorok 1909 a 1910. V té době měla osada Hradiště 149 občanů:
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 15. října 1911:
Ad 1. Radní František Petr činí návrh, aby účty za rok 1909 obnášející příjem 842 K 87 hal. a vydání 590 K 35 hal. a tedy tedy přebytek 252 K 52 hal. a dále resty v sumě 459 K 32 hal. a účty za rok 1910 obnášející příjem 3 775 K 82 hal. a vydání 3 628 K 65 hal. a tedy přebytek 147 K 17 hal., dále vykazující kmenové jmění nabyté obnosem 414 K 65 hal. a resty ve prospěch osady v obnose 598 K 78 hal. byly schváleny.
Pro úplnost nahlédněme a eventuálně porovnejme, množství finančních nástrojů osady Hradiště v jeho rozpočtu na rok 1921 s předchozími údaji za rok 1909 či 1910.
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 27. prosince 1921:
Ad 1. Po náležitém zjištění, že rozpočet osady Hradiště byl po zákonitou dobu u osadního představenstva k volnému nahlédnutí vyložen, o čemž vyhláška po dobu od 12. do 27. prosince tohoto roku vyvěšena byla, a že k rozpočtu tomu docela žádných připomínek neb námitek podáno nebylo, schvaluje osadní zastupitelstvo jednomyslně rozpočet osady Hradiště na rok 1912 beze změn tak, jak osadním zastupitelstvem navržen jest, a sice v následujících položkách:
Potřeba ..... 1 016 K 53 hal. a úhrada ..... 563 K 56 hal. K uhrazení schodku ..... 452 K 97 hal. usneseno současně jednomyslně vybírati padesáti procentní přirážku k veškerým přímým daním pro osadu Hradiště na rok 1912, která vynese 453 K 97 hal., tedy obnos vykázanému schodku úplně odpovídající.
A nakonec k těmto finančním úvahám spíše jen pro zajímavost srovnání s rozpočtem na rok 1932:
Řádná potřeba ..... 30 741 Kč, úhrada řádná ..... 26 203 Kč, schodek 4 538 Kč bude kryt dvěstěprocentní přirážkou k dani domovní a třistaprocentní přirážkou k ostatním daním (!!)
S jakou lehkostí se naši předkové dokázali vyrovnávat s problémy. Konec konců, připomíná to i dnešní dobu…
. . . o O o . . .
Několik drobných zajímavostí z tehdejšího osadního života
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 2. března 1921:
Ad 4. Po přednesení starostou osadním žádosti podané Sborem Československých Baden Povellových Skautů v Chrudimi jednomyslně usneseno žádosti této vyhověti v tom smyslu, že vydražitel tak zvaného „Velkého palouku“ jest povinen povoliti jmenovanému sboru „Skautů“ volné táboření o školních prázdninách v čas jimi k tomu stanovený.
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 23. května 1925:
Ad 3. Ohledně elektrizace usneseno zavolati sem pana okresního starostu, neb některého odborníka, by o tom dříve občanstvu přednesl a pak ihned dle usnesení jednati.
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 1. září 1925 a 11. listopadu 1925:
Ohledně ponocování usneseno, by i nadále se zase po číslech ponocovalo, počínaje hodinou 9. večer a konče hodinou 4. ráno jako dosud. Ad 3 Ponocování vdově, paní učitelové, na její žádost, která byla osadnímu zastupitelstvu předložena jest jednohlasně pro nynější období prominuto.
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 8. ledna 1930:
Proti zamýšlené stavbě věže při kostele církve českobratrské zastup. ničeho nenamítá.
Z usnesení zastupitelstva osady Hradiště ze dne 26.listopadu 1930:
Ad 3. Přípis zemského úřadu v Praze přečten, ale o telefonizaci v naší osadě od zastupitelstva nebyl žádný zájem, anť jest osada hodně zadlužena, spíše by byl o elektrizaci.
. . . o O o . . .
Počátky hasičského sboru v Hradišti
Hasiči byli, jsou a navždy budou nejdůležitější organizací, jak ve městě, tak na venkově, neboť jejich navýsost humánní působnost je velice rozsáhlá. Od prevence a profesní výchovy, přes likvidaci požárů a jiných neštěstí a problémů, ochranu životů a majetků, až po pomoc v celém širokém spektru činností Obecních úřadů.
Jejich vznik však pro obce, zejména v 19. století či v prvních desetiletích 20. století byl problematický, byť potřeba byla velká, ale zřizovatelé, obecní úřady, neměli potřebné finanční zdroje. Proto i u nás se vznik datuje až dnem 10. května 1920 a v Českých Lhoticích pak o dva roky později.
Z protokolu sepsaného o schůzi, na kterou svoláni byli všickni občané osady Hradiště, respektive poplatníci osady Hradiště, a to dne 10. května 1920 v místnosti osadního starosty v Hradišti.
Předmět: Zřízení hasičského sboru v Hradišti.
Starosta zahájiv schůzi o 9. hodině večerní, vyloživ předmět schůze, žádá svého přítele Františka Douchu (delegát Hasičského sboru z Nasavrk), jako referenta při schůzi této, aby vyložil význam sboru hasičského. František Doucha ujal se slova a vyložil obšírně význam hasičského sboru a apeloval na přítomné a přimlouval se za založení sboru hasičského. Doporučil, aby osada Hradiště uvolnila potřebný obnos na založení sboru 6 000,- Kč.
Po delší debatě o předmětu jmenovaném, podal návrh František Petr, aby sbor hasičský v osadě Hradiště založen byl. O návrhu Františka Petra dává osadní starosta František Sekerka hlasovati pro a též proti. Proti nebyl hlas žádný, návrh tedy Františka Petra o zřízení hasičského sboru v osadě Hradiště s podporou obce obnosem 6 000,-Kč přijat jednohlasně.
K dobrovolnému sboru hasičskému se přihlásili, a to:
| Za členy činné | Čeněk Forejt, Ladislav Korábek, Miroslav Korábek, Antonín Šustr, František Urbánek, František Petr, František Chvojka, Jan Kacafírek, Václav Zdražil, Jan Janeček, Jaroslav Víšek, Otakar Komberec, Josef Paulus a Jan Bohuněk. Tito jmenovaní členové jsou zapsáni členy činnými. |
| Členové přispívající | Josef Korábek, František Sekerka, Václav Chvojka, Antonín Janeček, Čeněk Polívka. |
Po tomto ustavení se sboru hasičského, přikročeno k volbě a byli zvoleni:
| Za velitele | František Petr. |
| Za jeho náměstka | Václav Zdražil. |
| Za starostu | Otakar Komberec. |
| Do výboru byli zvoleni | Jan Janeček, Josef Korábek, Čeněk Polívka, František Chvojka a František Sekerka. |
| Za náhradníky | Antonín Šustr, Josef Paulus, Jan Bohuněk. |
| Za revizory účtu | Čeněk Forejt a František Urbánek. |
| Za jeho náměstka | Václav Zdražil. |
| Za starostu | Otakar Komberec. |
Na to provedena volba jednatele, pokladníka a dozorce nářadí a byli zvoleni:
| Za jednatele | František Sekerka. |
| Za pokladníka | Václav Zdražil. |
| Za dozorce nářadí | Josef Korábek. |
Všichni jmenovaní volbu své funkce přijali.
A poněvadž jiných návrhů podaných nebylo, tedy byl protokol tento ukončen, přečten a po přečtení za schválený podepsán, a to v Hradišti dne 10. května 1920.
Jak je ze zápisu zřejmé, celá osada (tehdy čítající ne více než 142 obyvatel) se postavila ke vzniku hasičského sboru velmi zodpovědně. Pochopili zásadní otázku, že to jsou ti, kteří budou ochraňovat především jejich majetky. Ona to byla též čest a svým způsobem nutnost, aby z každého hospodářství byl u hasičů někdo členem. Nikdo nevěděl, kdy a komu vyskočí červený kohout na střechu. Dnes já tobě, zítra ty mně pomůžeš hasit!
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 26. září 1920:
Ad 1. Stanovy hasičského sboru v Hradišti jednomyslně schváleny bez veškerých poznámek s přáním by v čas potřeby ochránění majetku proti požáru jeden každý muž stál na místě kde pomoci třeba.
Z jednání osadní rady v osadě Hradiště ze dne 20. července 1922 a jednání finanční komise osady Hradiště ze dne 21. července 1922:
Ad 1. Zakoupení hasičské stříkačky dle vzoru hasičské stříkačky sborem hasičským v Hodoníně od firmy R. A. Smekal Slatiňany se schvaluje a navrhuje osadnímu zastupitelstvu v Hradišti ku dalšímu schválení.
(Doposud měl hasičský sbor v Hradišti stříkačku zapůjčenu od hasičského sboru z Nasavrk.)
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 16. března 1923:
Ohledně postavení hasičské kolny usneseno jednomyslně postaviti kolnu pro hasičskou stříkačku a to na obecním pozemku a to při zahradě majitele čp. 4 v Hradišti.
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 29. dubna 1923:
Ad 2. Usneseno jednomyslně dáti zhotoviti plánek na stavbu hasičské kolny mistru zednickému p. Josefu Pavlíkovi v Petřkovicích včetně rozpočtu.
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 26. července 1924:
Ad 5. Starosta sboru dobrovolných hasičů v Hradišti přednáší žádost osadnímu zastupitelství o darování dříví potřebného ke stavbě kůlny hasičské z obecního lesa a povolení skácení téhož až toho potřeba bude. Všichni přítomní členové osadního zastupitelstva toho potřebu uznávají a jednomyslně tím, by dříví pro stavbu kůlny hasičské darováno sboru bylo a aby si jej skáceti sbor mohl v čas potřeby, souhlasí.
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 14. ledna 1926:
3. Na žádost hasičského sboru osady Hradiště by byl poskytnut úvěr osadní v obnose 25 000,-Kč pro zakoupení nové stříkačky požární pro hasičský sbor a hasičskou výzbroj, o kterýžto stroj hasičský sbor již předem nezávazně smlouvou s panem inženýrem Mužikem, zástupcem firmy V. Stratílek ve Vysokém Mýtě se dohodl, bylo všemi přítomnými usneseno a hlasováním přijmuto, by hasičskému sboru úvěr na zakoupení nového hasičského stříkacího stroje i s příslušenstvím byl povolen s podmínkou, že si je bude hasičský sbor spláceti v čase dle udělených mu subvencí.
Při výpůjčce ustanoveni: Otakar Komberec, jakožto zástupce obce, František Chvojka a František Sekerka jakožto kaventi.
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 12. června 193O:
3. Ohledně kolny hasičské se usnáší zastupitelstvo na návrh Lad. Korábka, aby kolna hasičská postavena byla na povolení církevní pod školou s podmínkou, že osada opraví zeď kolem školy. Proti tomu protestují starosta a Čeněk Bohuněk, jelikož kolna mohla státi na dřívějším již schváleném místě a osada nemusela zbytečně vydávat peněz na opravu zdí kol školy.
Rozpočet se vyžádá na p. staviteli a možno do něho nahlédnout a případné námitky podati do čtrnácti dnů od vyvěšení tohoto usnesení.
Oprava této zdi státi má dle výpovědi p. Korábka asi 120,-Kč
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 26. listopadu 1930:
Ohledně kolny hasičské usneseno, by byla kolna hasičská postavena pod školou ač bude-li to od sboru církevního řádně vyřízeno a Jan Janeček se pověřuje, by obstaral vyřízení námitky Františka Polívky skrze kteroužto námitku dosud žádné vyřízení od pol. obec. úřadu nepřišlo a zároveň i protokol o šetření stavební komise. Pak se má až toto bude vyřízeno ihned započít se stavbou.
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 8. května 1931:
Ve volných návrhách dává návrh Jan Janeček ohledně kolny hasičské by byla postavena nahoře pod zahradou p. Františka Polívky. Starosta kvůli pokročilému času a nepřítomnosti velitelově toto odkládá do příští schůze do programu, s čímž všichni přítomní souhlasí.
Tento návrh, byť ani v následující schůzi zastupitelstva nebyl jednoznačně schválen, se nakonec realizoval, ale až po druhé světové válce.
Z jednání zastupitelstva osady Hradiště ze dne 3. června 1931:
3. Ohledně kolny hasičské usneseno všemi přítomnými darovati místo pro stavbu této kolny kdekoliv, jen aby byla již postavena anť jest toho nutná potřeba by stroj nebyl někde poškozen.
A to byla poslední zpráva o potřebách hasičského dobrovolného sboru v Hradišti z unikátního dokumentu, knihy protokolů z jednání zastupitelstva osady Hradiště z let 1909 až 1932.
. . . o O o . . .
Závěr k protokolům z jednání obecního zastupitelstva
Kniha protokolů z jednání osadních zastupitelstev části obce České Lhotice – Hradiště (a současně i předložený výpis), byť popisuje pouze třiadvacet let, zachycuje život, starosti, klady a zápory onoho období před první světovou válkou, válečné období a posléze počátky vzniku a rozvoje první Československé republiky až do doby těsně před druhou světovou válkou.
Díky preciznímu a objektivnímu líčení projednávaných kauz zapisovately či starosty samými, můžeme se značnou přesností vydedukovat složitost jednotlivých časových úseků života občanů osady a jimi zvolených zástupců. Můžeme pochopit výši soudobné technické úrovně, uplatňovanou sociální politiku té doby či finanční možnosti osady, ale i vlastnosti a povahy lidí a jejich sousedské vztahy. Sumárně jde o unikátní a vzácný historický dokument.
Neocenitelným zjištěním pro historii hradišťského hasičského dobrovolného sboru bylo důsledné vylíčení jeho ustavení ve dvacátém roce a posléze i zprávy o jeho materiálním vybavování.
A nakonec několik statistických údajů:
- Osada Hradiště v popisované době měla 142 obyvatel a byla a je součástí obce České Lhotice (osady České Lhotice, Hradiště a Vedralka měly tehdy svá osadní zastupitelstva podléhající zastupitelstvu obecnímu v Českých Lhoticích).
- Kniha protokolů z jednání osadního zastupitelstva má 390 stran. První zápis byl pořízen dne 18. dubna 1909, poslední pak 10. prosince 1932.
- Poslední zápis zapisovatele, pana Jaroslava Sekerky, byl napsán dne 20. ledna 1915.
- Poslední řízení zastupitelstva a pořízený zápis starosty Františka Sekerky je z 12. října 1923.
- První řízení a zápis starostou Otakarem Kombercem vznikl dne 4. prosince 1923.
(A ještě zajímavost: Vnuk starosty Otakara Komberce je již sedmnáct let starostou obce České Lhotice. Dědeček by byl na svého vnuka jistě hrdý.)
Poslední řádky patří poděkování paní Věře Korábkové, člence zastupitelstva obce České Lhotice, za zapůjčení tohoto unikátního dokumentu.
. . . o O o . . .
Z účetní knihy obce
Dvacáté století nám bude ještě dlouho inspirací k různým statistickým zjištěním, porovnáním, poučením a mnohdy i pousmáním nad jednoduchostí problematiky ekonomie té doby a zdánlivou prostotou tehdejšího života. A tak nahlédněme do účetní knihy Obecního úřadu České Lhotice a sledujme vývoj tehdejšího hospodaření.
Poznámka k platidlům: Od roku 1892 končí v zemích Rakousko-Uherské monarchie platnost zlatek (Zl), ale oficiální přechod na novou měnu korunu (K) nastal až rokem 1900. Směnný kurz koruny ke zlatce byl 2:1. Rakouská koruna byla pak v roce 1918 vystřídána korunou Československou (Kč).
| 1898 | 1900 | 1918 | 1920 | 1922 | 1927 | 1934 | 1937 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | 161,47 Zl | 294,08 K | 193,22 K | 1 980,21 Kč | 9 307,44 | 10 737,94 | 23 827,40 | 27 953,50 |
| Výdaje | 156,95 Zl | 297,08 K | 432,54 K | 2 392,57 Kč | 9 395,28 | 10 737,94 | 21 986,00 | 26 109,20 |
Vzniklé schodky rozpočtů byly (tak jako dnes) řešeny zvýšením daní.
Pro úplnost připomeňme ještě řídící a hospodářskou strukturu obce v těchto letech. Obec České Lhotice se až do druhé světové války dělila na dvě části: Hradiště a České Lhotice s Vedralkou. Obě části měly svá osadní zastupitelstva s osadním výborem v čele a svůj osadní rozpočet. Zastřešeny pak byly politickou obcí České Lhotice s Obecním úřadem, centrálním rozpočtem, obecní radou a obecním zastupitelstvem. Všechny uvedené údaje jsou z centrálního hospodaření.
Počty obyvatel obce v popisované době byly trojnásobné oproti dnešku.
| 1898 | 1900 | 1918 | 1920 | 1922 | 1927 | 1934 | 1937 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 356 | 351 | 330 | 333 | 332 | 328 | 322 | 319 |
Jakých odměn požíval starosta Obecního úřadu uvádíme v následující tabulce:
| 1898 | 1900 | 1918 | 1920 | 1922 | 1927 | 1934 | 1937 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Odměna | 49,- Zl | 98,- K | 148,- K | 200,- Kč | 500,- | 1 200,- | 1 200,- | 1 200,0 |
| Režie | 13,- Zl | 36,- K | 26,- K | 0,- Kč | 0,- | 100,- | 200,- | 150,- |
Je nutno mít na zřeteli, že jeho odměna se v té době sklaádala z ocenění jeho řídící práce a z náhrad za otop, osvětlení a úklid v místnosti, kde úřadoval a kde se scházela obecní rada a zastupitelstvo při svých jednáních, dále pak náhrada za pořízení psacích potřeb a jiných možných režijních nákladů te doby, jako bylo poštovné apod.
Až do roku 1927 vedl obecní účetnictví v celém rozsahu starosta sám. Kontrolován byl radou obce i zastupitelstvem. Okolo roku 1927 pak hospodaření pomáhal evidovat účetní obce za drobnou odměnu:
| 1898 | 1900 | 1918 | 1920 | 1922 | 1927 | 1934 | 1937 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Odměna účetnímu | 200,- | 200,- | 250,- |
Pojítkem mezi starostou obce, jeho radními, zastupiteli a občany byl obecní sluha a jeho odměna byla následující:
| 1898 | 1900 | 1918 | 1920 | 1922 | 1927 | 1934 | 1937 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Odměna obec. sluhovi | 10,- | 20,- | 35,- | 200,- | 300,- | 400,- | 300,- | 300,- |
A nyní několik zajímavostí z hospodaření:
- Pokladní kniha o sto listech v rozměru 345/390 mm vázaná v plátně stála v roce 1898 1,80 Zl.
- Za tiskopisy k volbám v roce 1898 bylo zaplaceno 0,62 Zl.
- V roce 1899 nově zvolený starosta zakoupil "almaru na tiskopisy" za 24 Zl.
- V roce 1900 vylpatila obec za nasbírané chrousty 3,84 K, v 1922 pak 27,45 Kč, a v roce 1924 už 234,80 Kč.
- V roce 1924 byla zakoupena (první) Pamětní kniha (dnes Kronika obce) a bylo za ni zaplaceno 80,- Kč. Bohužel se nedochovala.
- Není nezajímavé, že výdaje za odeslání pošty představovaly v těch dobách značné náklady, byť by se nám mohlo zdát, že jejich výše byla zanedbatelná.
1900 1920 1927 dnes (2008) Psaní doporučené 0,35 K 0,75 K 2 až 3,- Kč 26 až 49,- Kč Psaní obyčejné 0,10 K 0,25 K 0,60 Kč 10 až 38,- Kč - V roce 1927, kdy hradišťský hasičský sbor likvidoval rozsáhlý požár stavení v Českých Lhoticích požadoval od Obecního úřadu Kč 32,- za 12 l benzinu (tj. 2,66 za litr - na tehdejší dobu vysoká cena pohonných hmot).
- Za zřízení telefonní stanice v roce 1937 zaplatil Obecní úřad 1 850,- Kč.
Z dnešního pohledu se tehdejší potřeby úřadu i výše nákladů na jejich pokrytí a požmo složitost ekonomiky zdá nízká. Naznačuje to i počet položek v účetní knize:
| 1898 | 1900 | 1918 | 1920 | 1922 | 1927 | 1934 | 1937 | 2007 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet výdajových položek | 13 | 16 | 23 | 34 | 25 | 63 | 41 | 44 | 250 |
Počty účetních položek jsou v těch dobách první poloviny 20. století ve srovnání se současností úsměvné. Nenaznačují však jenom jednoduchost ekonomického řízení věcí veřejných, ale napovídají mnoho i o způsobu řízení, o přímočarosti tehdejšího systému.
. . . o O o . . .
Starostové 20. století
V roce 2009 si připomínáme vzdálenou historii – právě před 680 lety vznikla první zmínka o naší obci. A při této připomínkové příležitosti si alespoň několka řádky přibližme jména třinácti mužů poslední stovky let, kteří stanuli na postech pomáhajících tvořit naši historii. Jsou to čelní občané, starostové, předsedové obecních zastupitelstev z přelomu 19. a 20. století až do dnešních dnů.
- Josef N O V O T N Ý – starostou od roku 1899 do 1919.
Sedlák z Českých Lhotic čp. 3 (dnes 44). Neústupný v rozhodování, nesmlouvavý, přísný, věcný v jednání, přátelský. Zemřel tragickou smrtí úrazem v lese r. 1921 ve věku 71 let. - František J E N Í Č E K – starostou od roku 1919 do 1927.
Sedlák z Českých Lhotic čp. dnes 40 (U Košinů). V rozhodování výjimečný, inteligentní, uznalý. Byl vlivným funkcionářem spořitelny v Nasavrkách. - Emil V A C H E K – starostou od roku 1927 do 1932.
Sedlák z Českých Lhotic čp. 3 (dnes 44). Přátelský, rozvážný, v jednání až měkký, poctivý a oblíbený. Zemřel tragickou smrtí, úrazem v prvních dnech po osvobození v roce 1945. - Ladislav K O R Á B E K – starostou od roku 1932 do 1939.
Sedlák z Hradiště čp. 3. Pokrokový, moderní cílevědomý, uvážlivý. Dokázal prosadit řadu velmi moderních a pokrokových myšlenek jak při řízení obce, tak i v práci mezi rolníky, hlavně při chovu býků. - Jan J A N E Č E K – starostou od roku 1939 do 1942.
Hospodář z Hradiště. Byl to ušlechtilý a v jednání přímý pán. Velmi schopný a oblíbený. - František J E N Í Č E K – předsedou správní komise od roku 1942 do 1944.
Hospodář na usedlosti čp. 13 (U Pejchů) v Českých Lhoticích. Poctivý, pracovitý, zodpovědný, vlastenec. Zatčen gestapem a umučen... - Josef K O Š I N A – předsedou správní komise v roce 1945.
Svoje eventuální schopnosti nestihl rozvinout, v úřadě setrval pouze jeden měsíc od 1. 4. do 5. 5. 1945. - Ladislav K O R Á B E K – předseda Revolučního národního výboru od 5. května 1945 a následně od 8. května 1945 předseda Místního národního výboru (MNV).
Hospodář z Hradiště. Politicky velmi angažovaný, za války aktivní člen odboje. Jako předseda MNV výborný organizátor s cílem modernizace života obce, hlavně v oblasti zemědělské výroby. V srpnu 1945 byl povolán pracovat na Okresní národní výbor. - Jan J A N E Č E K – předsedou MNV od roku 1945 do 1950.
Hospodář z Hradiště. Do čela lidosprávy se postavil již podruhé pro svoji oblíbenost a řídicí schopnosti. - Bohumil B E N E Š – předsedou MNV od roku 1950 do 1965.
Bytem v Českých Lhoticích. Aktivní, zodpovědný a cílevědomý funkcionář, bývalý předseda JZD České Lhotice, později pracovníkem JZD Horní Bradlo. - Antonín Š V A D L E N K A – předsedou MNV od roku 1965 do 1989.
Bytem na Vedralce. Dělník na pile. Pracovitý, poctivý funkcionář, velice lidmi oblíbený, nekonfliktní s cílem co nejvíce prospět všem spoluobčanům. - Emilian J A N Č A – předsedou MNV od 1. 1. 1990 do 30. 10. 1990.
Odpovědný, organizačně schopný. Zajistil první demokratické volby zastupitelstva obce v novodobé hostorii po roce 1989. Bytem v Českých Lhoticích. - Miroslav K O M B E R E C – starostou od roku 1990 dosud.
Bytem v Hradišti, zástupce ředitele Zemědělské a. s. Horní Bradlo a vedoucí agronom. Vzdělaný, zodpovědný s dlouholetou praxí práce s lidmi. Cílevědomý, pracovitý, výborný organizátor, rozvážný v rozhodování, mírné povahy, velice oblíbený.
Společně se starousedlíky a chalupáři prožívají "pod jednou střechou" krásy okolí již přes osmdesát let také chataři. Jelikož jen v katastru obce stojí na dvě stovky chat, tak více než dvojnásobně překračují počet stálých obyvatel. Obecní úřad tedy častokrát řeší i jejich problémy a požadavky. Od prvopočátku kontakt trampů, později chalupářů s obecními zastupiteli zajišťovali zvolení zástupci – šerifové. Bylo jich bezpočet, ale zmíníme se o jednom nejpopulárnějším a též nejrozporuplnějším, o Bohuslavu Hrdinovi řečeném Bogan.
Byl zvolen na počátku let čtyřicátých a ve funkci setrval až do mírových let po 2. sv. válce. Za jeho šerifování se uskutečnila řada sportovních akcí, např. běhy na lyžích, závody na kolech, na motocyklech, volejbalové mítinky a soutěže ve hře na kytaru a zpěvu trampských písní. Bezesporu vládl organizačními schopnostmi a byl oblíben mezi chataři i starostmi obcí a představiteli okolních osad. (O historii chataření v kraji se podrobněji zmiňujeme na stránkách Z kroniky obce.)
. . . o O o . . .
Z dobových pramenů čerpal pan Vilém Svoboda, kronikář.