(Kliknutím na obrázky je otevřete zvětšené.)
Sběratelskou pohlednici vydalo na jaře roku 2007 vydavatelství Vladimír a Libuše FUKALOVI, Jetřichovice pod číslem 1013/07. Náhled zde zveřejňujeme s jejich laskavým svolením.
Pohlednici je možné zakoupit v Nasavrkách.
Tento na dvakrát složený, myšmi ohlodaný kousek tuhého papíru zapůjčil z památečních písemností pan Jaroslav Zdražil, bývalý místostarosta obce České Lhotice. Představuje návrh stavby hasičské zbrojnice (tehdy nazývané hasičská kůlna) od Josefa Pavlíka, mistra zednického z Petříkovic. Pochází z roku 1923.
Stavba hasičské zbrojnice podle tohoto návrhu realizována nebyla.
Podařilo se nám získat listinu s první písemnou zmínkou o našich obcích,
s jejímž zněním Vás nyní seznámíme.
Šestisté osmdesáté výročí, které letos oslavíme, připomíná první písemnou zmínku o existenci našich obcí - Hradiště a Lhotic. Faktem však zůstává, že vznik osad se datuje již mnohem, mnohem dříve. Již od dob Keltů i z období obsazení kraje germánskými kmeny, následně Slavníkovci a posléze Přemyslovci, zůstaly ve zdejším, hustými lesy pokrytém kraji, zbytky těchto kmenů. Ty se pak bezesporu staly zárodkem budoucích osad našeho kraje.
Ke zklidnění kmenových válek prvního tisíciletí našeho letopočtu došlo až na jeho sklonku. V roce 1120 panovník Vladislav I. zakládá Benediktinský klášter ve Vilémově a přiděluje mu rozsáhlá území a majetky v prostoru od Jihlavy až po náš kraj. Zde pak východní hranici tvořil Bojanovský újezd.
Po více než dvoustech let Vilémovský konvent vyhodnotil Bojanovský újezd jako ekonomicky nevýhodný a písemnou smlouvou ho postoupil Jindřichu z Lichtenberka, jak můžeme vyčíst z oné listiny, kde je mimo jiné uvedeno:
Dále se zde píše, že poddaní ze vsi Křižanovice budou hlídat lesy a všechny zmíněné háje a budou provozovat řemeslo rybářské na řece Kamenici (dnes Chrudimka) a budou svobodně a beztrestně sloužit týmž pánům. Následně se píše o možnostech a podmínkách dolování různých kovů.
V závěrečné fázi jsou vypsána pravidla a ustanovení při porušení dohod o hospodaření na těchto majetcích zmíněného Bojanovského újezdu.
A nakonec stvrzeno:
Závěrem nutno dodat, že rozvoj našich i okolních osad byl zaznamenán zejména v době tzv. tereziánských patentů, kdy lid obecný postupně získává svobodu od nevolnictví, roboty, svobodu náboženského vyznání a možnost volného pohybu.
(Z původního latinského znění listinu přeložil Mgr. P. Heřmánek.)
Dokumenty zapůjčil pan Vilém Svoboda, kronikář.